Poklad, na který zapomínáme

skafandrModlitba je pro náš duchovní život jako kyslík. Pokud jí není dostatek, něco začíná postupně odumírat. I když to teoreticky víme, často na to ve shonu všedních dní zapomínáme.“ uvádí dvoustranu Katolického týdeníku 5/2016 plnou inspirací k osobní modlitbě Tomáš Kutil.

A pokračuje: „Jak ale podotýká autor duchovní literatury David Torkington, v této věci neexistují dokonalé metody, pouze rozličné prostředky pro různé lidi v rozmanitých obdobích jejich duchovní cesty. ‚Důležité však je, abyste používali takový způsob modlitby, který vám pomáhá nejlépe. Způsoby, metody a techniky jsou jen oporou, která pomáhá udržet naše srdce a mysl pozvednuté a otevřené Bohu, a jako takové by se měly používat,‘ uzavírá Torkington.“

Hovořit s ním jako s přítelem

…je titulek jednoho z článků této dvoustrany, kde odpovídá na otázky k osobní modlitbě P. Jan Regner:

  • „…opravdu to chtít. To není banální věc. Chtění je důležitou součástí duchovního života – stále musíme obnovovat odhodlanost, která má tendenci usínat.“
  • „Člověk by měl s Bohem mluvit jako s přítelem. Vždyť Ježíš se stal člověkem a přebýval mezi námi. Je pro nás ikonou, ale zároveň někým, kdo se k nám snížil a myje nám nohy. Proto je důležité, abychom se snažili tento přátelský rozhovor do modlitby včlenit. Není to naše troufalost, nýbrž Boží pozvání.“
  • „Je potřeba zvolit si pro sebe reálnou formu modlitby. Lepší je snížit si laťku, aby ji člověk dokázal přeskočit.“
  • „Nejdůležitějším krokem, který nám pomůže soustředit se, je dobrá příprava. Nejprve v sobě nechat doznít, co předtím dělal. A teprve ve vnějším tichu může najít to vnitřní, v němž zaznívá Boží hlas.“
  • „Jedna z forem, kterou radí někteří duchovní autoři – jak se z ústních modliteb může stát něco osobního, je pracovat s časem. Vzít si například modlitbu Otčenáš a strávit s ní třeba půl hodiny. Postupně zůstávat u jednotlivých slov a v tichu je nechat v sobě rezonovat, vybavit si, co v nás vyvolávají: Otče – Bůh jako otec, náš – jsem ve společenství atd.“
  • „Myslím, že typickou modlitbou pro člověka 21. století je ticho. Kontemplace. Stát se tichem, aby v nás mohl zaznít Boží hlas. Když se snažíme do modlitby dostat co nejvíce slov, co nejvíce duchovních obsahů, může nám uniknout podstata.“
  • „Součástí efektivní práce je odpočinek – existují na to mnohé statistiky. Čas na modlitbu nám tedy nikde nebude chybět. Modlitba nemá být útěkem od našich povinností, nýbrž časem, kdy pro ně nacházíme dostatek duchovní síly a požehnání.“

Celý uvedený článek naleznete v elektronické podobě na stránkách Katolického týdeníku. Ostatní články této dvoustrany, např. „Jakým způsobem lze meditovat s Biblí?“ pak v jeho úplném vydání.


Tip z tisku připravil R. K.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *